Co mi dává a bere škola ?

K čemu se vlastně učím?  Když mě nějaký předmět nebaví, je chyba ve mě nebo v učiteli? Proč nám učitelé a rodiče pořád říkají, jak se máme chovat, jak máme myslet? Je nám to k něčemu? Co mi škola vlastně dává?

Dává mi vzdělání. Bez vzdělání bych byla v životě velká nula. Dává mi zábavu. Každý člověk potřebuje kolem sebe přátele a kamarády - spolužáky. Musí se umět domluvit, řešit konflikty a usmiřovat se. Potřebuje se smát, protože smích rozšiřuje cévy. Je zdravý. A navíc každému sluší. Dává mi nové lidi. Díky škole znám mnohem více lidí. Jak špatných, tak dobrých. Ale bohužel převažuje počet těch špatných. Dává mi překonání změny. Přechod ze školky do 1. třídy jsme každý zvládli, ale teď jeden velký přestup ze základní školy na gympl. Toto bude asi ta největší změna, protože jdu z prostředí, kde jsem strávila půlku života, 9 let, s lidmi, které znám od malička, do prostředí úplně cizího. Dává mi také školní lásku. Sice krátkou, ale krásnou.
A co mi škola naopak bere? Můj volný čas. Musím brzy ráno vstávat, už v 6:15 hodin, a přicházím ze školy kolem 14:00 nebo i později. Za tu dobu bych stihla plno dalších, často i lepších, věcí. Pak mi bere peníze. Musíme platit různé vystoupení na škole, která stejně většinu žáků nebaví. Nebo školní výlety a exkurze. Pak mi někdy vezme úsměv na rtech, protože tady existují lidé, kteří člověka dokáží opravdu dost shodit před ostatními, ponížit, vynadat jim a totálně je seřvat nebo pomluvit a podvést. To člověka někdy tak zraní, že přijde do školy s úsměvem a odejde se slzami v očích. Bere mi taky volný čas tím, že když přijdu ze školy, vrhnu se na učení a chystání si věcí do školy, a než to všechno dodělám, je večer a jdu spát.
Škola mi toho dává hodně, bere hodně, ale to patří k životu.